Akvizice unikátní Kupkovy kresby

Akvizice unikátní kresby Františka Kupky (1871 - 1957) českým soukromým sběratelem

Významný český sběratel, kterého osobně znám, získal Kupkovu kresbu "Studie pro plány a stroje" (1928-1929).

Kupka nezobrazoval techniku realisticky, ale spíše s uměleckou svobodou. Jde tedy pravděpodobně o fúzi různých zařízení, přičemž dominantní inspirací byly gramofon, fotoaparát a videokamera. Cívky dole by mohly představovat navinutý film a technický motiv zařízení pro výměnu filmových oken.

V obdélnících vpravo by bylo možné vidět "projekci" abstraktního motivu na plátno kina mysli. Kupka věřil v telepatii. Inspiroval se však i destilačním přístrojem (viz stejnojmenný obraz dostupný online). Právě tato kombinace konkrétních, realistických a abstraktních, ba až fiktivních motivů dodává kresbě magii.

Je škoda, že obraz s podobným motivem nebyl nikdy realizován. Kupka básníku Macharovi napsal, že je pro něj nejdůležitější koncept a myšlenka a že by dal přednost tomu, aby provedení bylo svěřeno "domovníkovi". V tomto smyslu si myslím, že kresba představuje počáteční náčrt jeho nápadu, možná cennější než by byla finální olejomalba.

Na první pohled mi kresba také připomínala hlavici iónského sloupu, dokonale v souladu s Marinettiho futuristickým manifestem, který prohlašoval moderní automobil za krásnější než Níké Samothráckou.

Tato kresba pochází z období Kupkovy tvorby, které obzvláště obdivuji, kdy tyto mechanické a technické prvky mísil se svými abstraktními motivy. Spojení s "plány" koncipovanými před první světovou válkou je podle mého názoru zcela unikátní. Meziválečné období považuji za velmi plodné, nápadité a rozmanité období v Kupkově tvorbě.

V této době se Kupka přátelil s továrníkem Jindřichem Waldesem, jehož stroje jistě viděl v jeho továrně KOH-I-NOOR ve Vršovicích – mohlo by se jednat i o typ zařízení pro patentové knoflíky, které Waldes vyráběl.

Acquisition d'un dessin unique de František Kupka (1871 - 1957) par un collectionneur privé tchèque

Un important collectionneur tchèque, que je connais en personne, a acquis le dessin de Kupka « Études pour plans et machines » (1928-1929).
Kupka n'a pas représenté la technologie de manière réaliste, mais a fait preuve de liberté artistique. Il s'agit donc probablement d'une fusion de divers dispositifs, l'inspiration prédominante étant le gramophone, l'appareil photo et la caméra. Les bobines en bas pourraient être une pellicule enroulée, et le motif technique un dispositif de changement de fenêtre.
Dans les rectangles à droite, on pourrait voir la « projection » d'un motif abstrait sur l'écran de cinéma. Cependant, Kupka s'est également inspiré d'un alambic (voir le tableau du même nom, disponible sur Internet). C'est précisément cette association de motifs concrets, réalistes et abstraits, voire fictifs, qui confère au dessin une dimension magique.
Il est regrettable qu'un tableau au motif similaire n'ait pas vu le jour. Kupka écrivit à Machar qu'il était intéressé par le concept et l'idée, et qu'il préférait que l'exécution soit confiée au « concierge ». En ce sens, je pense que le dessin constitue une première esquisse de son idée, peut-être plus précieuse que la version finale peinte à l'huile.
Au premier abord, il m'a aussi fait penser au chapiteau d'une colonne ionique, en plein dans l'esprit du manifeste futuriste de Marinetti, selon lequel l'automobile moderne est plus belle que la Victoire de Samothrace.
Ce dessin date d'une période que j'affectionne particulièrement chez Kupka, celle où il mêle ces éléments mécaniques et techniques à ses motifs abstraits. L'association avec les « plans » conçus avant la Première Guerre mondiale est, à mon sens, tout à fait unique. Je considère l'entre-deux-guerres comme une période très féconde, imaginative et variée dans l'œuvre de Kupka.
À cette époque, il était ami avec le fabricant Jindřich Waldes, dont il a certainement vu les machines KOH-I-NOOR dans son usine de Vršovice - il pourrait également s'agir d'un type d'appareil pour boutons brevetés que Waldes produisait.