Neapol

Letošní letní dovolenou jsem strávil v italské Neapoli a mohu potvrdit, že na přísloví "vidět Neapol a zemřít" je cosi pravdivého. Hned první den po příjezdu, který jsem uskutečnil z Prahy vlakem, jsem se zúčastnil prohlídkové vyjížďky Neapolí až k výhledu na celý záliv, u něhož se město rozkládá. Je pravda, že se jedná o mimořádnou krásu, když člověk spatří moře, město a v pozadí siluetu sopky Vesuvu.

Druhý den jsem si předsevzal navštívit nejkrásnější neapolská muzea. Začal jsem ve slavné kapli San Severo, kde je pozoruhodná socha Ježíše Krista, jehož tělo je zahalené ještě v rouchu, nad níž se dá meditovat i duchovně. Celá kaple je vyzdobena nádhernými alegorickými sochami, které ji dodávají lesk. Následně jsem se přesunul do nedalekého archeologického muzea, které patří se svými sbírkami mezi přední světová muzea svého druhu. Okouzlily mne antické sochy, ale zlatým hřebem byly mozaiky a fresky z Pompejí. Také jsem viděl slavný pohár Farnese. Pěšky jsem došel až na pahorek Capodimonte, ke královskému paláci, který je obklopen vysokými palmami. Navštívil jsem bohatou expozici porcelánu a starých mistrů, kde mne hluboce emocionálně zasáhly obrazy Caravaggiovy, Tizianovy, Carracciho, ad.

Třetí den jsem se vydal na slavný ostrov Capri, kde jsem nejdříve vyjel lanovkou do centra městečka, které je výstavní, s obchody slavných módních značek. Z vrcholu se naskýtá krásný výhled na moře a útesy. Navštívil jsem i Anacapri s pozoruhodným kostelem sv. Michala, který má vzácnou majolikovou výzdobu podlahy. Po návratu na Capri jsem zavítal do rozkvetlé Augustovy zahrady, ze které jsem opět mohl obdivovat skalní útvary a moře. Připomenul jsem si i osobnost malíře Karla Wilhelma Diefenbacha, který na ostrově Capri pobýval a tvořil, což je připomenuto na domě pamětní tabulí s ukázkami jeho tvorby.

Čtvrtý den jsem se vydal do slavných, mýty opředených Pompejí, kde jsem nejprve důkladně za doprovodu průvodkyně poznal jejich historii a navštívili jsme i dobové "lupanárium", čili nevěstinec. Poté jsem již individuálně prozkoumával nejkrásnější vily se zachovalou freskovou výzdobou, které se nachází uprostřed zeleně, ruiny prorůstající. Byl jsem na hlavním náměstí města, obdivoval ruiny sálu krále, Jupiterova chrámu i divadla. Neopomenul jsem navštívit ani vilu Mystérií, která má mimořádně krásně zachovalou freskovou výzdobu s typickou červenou barevností. Navštívil jsem dům Fauna se slavnou mozaikou Alexandra Velikého a také dobové římské lázně.

Pátý den jsem navštívil botanickou zahradu, klidné místo uprostřed živého města, kde mne zaujaly kaktusy a vzrostlá zeleň. Poté jsem se již vydal do neapolského dómu, abych prozkoumal jeho krásu a poklady. Navštívil jsem kapli sv. Januária i kryptu a obdivoval bohatou výzdobu chrámu. Zaujal mne obraz Giuseppe Ribery, na němž sv. Januárius vychází netknutý z ohnivé pece. Katedrála je monumentální památkou a srdcem duchovního života.

Cesta zpět do vlasti proběhla vlakem opět bez problémů. Odvezl jsem si s sebou silné kulturní zážitky, které mne hluboce zasáhly i duchovně. A mohu potvrdit, že na přísloví "vidět Neapol a zemřít" je cosi pravdivého. Opravdu již nečekám, že bych mohl ve svém životě prožít cosi o mnoho krásnějšího.