Nová kniha o Friedrichovi

Rok 2024 ve znamení 250. jubilea Caspara Davida Friedricha

Kunsthalle v Hamburku, Berlíně a Drážďanech pořádají u příležitosti Friedrichových narozenin výstavy jeho díla. 

Kniha "Malíř Friedrich" Eberharda Rathgeba (2023)

K letošnímu 250. výročí od narození významného německého malíře Caspara Davida Friedricha (5.9.1774 – 7.5.1840) vyšla v německém nakladatelství Berenberg svěží, zároveň místy velmi hutná, esej z pera erudovaného germanisty, filozofa a novináře Eberharda Rathgeba.
Velmi vkusně graficky upravená kniha s minimální obrazovou přílohou se čte přesto překvapivě jako text poměrně snadno. Valná většina obrazů, které popisuje, je totiž v obecném povědomí tak slavná, že si je čtenář před svým vnitřním zrakem automaticky vyvolá.
Poněkud obtížnější v knize jsou oddíly věnované německé filozofii doby osvícenství a romantizmu jako například Immanuelu Kantovi nebo Johannu Gottliebu Fichtemu. Tyto kratší odstavce věnované metafyzice jsou však prodchnuté pozoruhodnými příběhy ze života malíře a činí z knihy, členěné do krátkých kapitol, poutavé čtení.
Kniha se nezaměřuje ani na čistě náboženský výklad Friedrichovy malby, ani na politickou historii, ale je podivuhodně vyvážená a nebojí se používat ani interpretační klíč osobního života malíře pro dešifrování obsahu jeho tajuplných maleb.
Je doplněna i citáty blízkého přítele Carla Gustava Caruse a dalších Friedrichových souputníků, zejména kritiků, kteří se Friedrichovými obrazy zaobírali. V neposlední řadě obsahuje i výňatky z dopisů samotného mistra.
Jsou analyzovány všechny slavné Friedrichovy obrazy: Děčínský oltář, který představuje jednu z významných kontroverzí jeho kariéry – bylo mu vyčítáno, že se snaží zbožštit přírodu a že ze žánru krajinomalby vytváří náboženskou malbu. Zmíněn je samozřejmě i Mnich na břehu moře, který na dobovou kritiku působil jako kdyby si pozorovatel "uřízl svá oční víčka".
Samotářský život malíře v Drážďanech na břehu Labe se změnil, když si vzal za manželku Karolínu, která mu porodila tři děti. A slavný obraz "Křídové útesy na Rujáně" je Rathgebem citlivě interpretován jako vyjádření vnitřního umělcova konfliktu v novém manželském soužití a Casparovy pozice ve vztahu s Karolínou.
"Poutník nad mořem mlhy" je interpretován jako výtvor imaginace osamělého génia, kterého již jeho okolí přestává oceňovat a chápat.
V závěru knihy je interpretován slavný pozdní obraz "Velká ohrada", který je vyzdvihnut jako jedna z nejmodernějších Friedrichových maleb.
Trpký konec života malíře byl poznamenán mrtvicí.