Poznámky o výstavě městské části Praha 7 ze sbírek Národní galerie

Výstava o Praze 7 ze sbírek Národní galerie Praha se věnuje osobitému koloritu městské části Holešovice-Bubny, která byla připojena ke Královskému hlavnímu městu dne 18.11.1884.

Spojení umění a urbanismu má právě v této městské části svou tradici - Moderní galerie, založená 1902 císařem Františkem Josefem I., sídlila od roku 1905 ve Wiehlově pavilonu, postaveném při příležitosti Jubilejní výstavy roku 1891.

Dnes sídlí ve Veletržním paláci sbírky moderního a současného umění. Už jako dospívající jsem často dojížděl za kulturou i zelení ze Žižkova do Holešovic, jejichž umělecké návštěvy mne provázejí celý dosavadní život. I když bydlím v současnosti v Tróji, parky, zeleň i kulturní stánky (mám na mysli zejména galerie) sedmé městské části s oblibou využívám.

Připomeňme, že na Letné vznikla mezi lety 1898 - 1902 budova Akademie výtvarných umění. Studenti i profesoři této akademie rádi malovali malebná zákoutí a dechberoucí výhledy na Prahu. Výstavě proto dominuje rozměrné panoramatické plátno Pohled na Starou Prahu z Letné od slavného malíře Antonína Slavíčka z roku 1908.

Malíři však uvítali i blízkost řeky: obraz "Vlečných parníků v holešovickém přístavu" (1932) připomene i maríny slavného francouzského fauvisty Andrého Deraina.

Pozoruhodná je kresba Marie Zábranské, která zachycuje stavbu linky metra C (1974).

Autorem výzdoby jatek a tržnice byl ve své době známý sochař Čeněk Vosmík, kterého na výstavě připomíná "Hlava býka" (1894). Další impresionistický obraz Antonína Slavíčka zobrazuje poklidný život v Letenských sadech (1907). Letenskou pláň, v jejímž cirkusu bylo mnoho Pražanů, připomíná akvarel Františka Tichého (Šedý cirkus, 1938).

Za vtipný považuji obraz fotbalové hry (byť nebyl dokončen) od Miloše Jiránka. Malá sekce výstavy věnující se architektuře připomíná projekty pro novostavby Národní galerie (od Josefa Gočára, 1934, po válce od J. Svátka, 1978), které však nebyly nikdy realizovány.

Zajímavý je obraz ve stylu socialistického realismu připomínající budování Stalinova pomníku na Letné (1951) od Václava Trefila. V části výstavy věnované Štvanici mne zaujal lept Karla Postla z roku 1810, zachycující idylickou svačinu v parku.

Pěkné jsou obrazy, zachycující relaxaci a oddech v královské oboře - Stromovce od Viktora Barvitia (1863) či Oldřicha Blažíčka (1917). Sekce výstavy věnovaná Výstavišti připomíná plakáty předního českého umělce, autora výzdoby Národního divadla, Vojtěcha Hynaise (plakáty pro Zemskou jubilejní výstavu v Praze a pro Národopisnou výstavu československou).

Osobně mne zaujal i návrh pamětního listu I. dělnické výstavy v Praze z roku 1902 od slavného malíře Františka Kupky, který v této době tíhl k socialismu. Dělník nese rudý prapor a ukazuje směrem ke kouřícím komínům industriální čtvrti. Ve stejném roce vznikl i Kupkův cyklus ilustrací "Peníze", analyzující moc kapitálu a útisk pracujících tříd.

Na výstavě mi chyběl důležitý obraz Bohumila Kubišty, zachycující Stromovku. Jinak výstava genia loci této části Prahy zmapovala poměrně úplně. Nechybí totiž ani náčrty k našemu jedinému malovanému panoramatu Bitvy u Lipan (1898) od Luďka Marolda.

Pokud bych mohl k výstavě sám něčím přispět, pak bych na závěr vystavil svůj tisk Výstaviště s nočním průmyslovým palácem a legendární červenou tramvají T3 od současné designérky Miny Zybartas, která historickou památku přetavila do romantického a vkusného moderního hávu. Pohled i plakát je k pořízení ve významné současné holešovické galerii DOX.