Edouard Manet

Kvalitní originální obraz Edouarda Maneta aktuálně vystaven na území České republiky

Něco takového se v Praze jen tak nevidí! Národní galerie Praha si v rámci své spolupráce s pařížským Musée Orsay vypůjčila na svoji výstavu "V kroužcích dýmu" vysoce kvalitní obraz od slavného francouzského malíře Edouarda Maneta (1832 - 1883).
Manet je považován za zakladatele moderní evropské malby, který byl uznáván a uctíván svými impresionistickými souputníky. Na rozdíl od nich však ve svém díle navazuje na odkaz starých mistrů, zejména španělských klasiků Velazquese a Franciska Goyi. Svou pozornost zaměřoval na každodenní a všední výjevy ze soudobých pařížských ulic, parků a barů. Dokázal vynikajícím způsobem vyjádřit sílu okamžiku a psychologii zobrazovaného člověka.
Obraz "Servírka piva" byl namalován mezi lety 1878 - 1879. Tematicky zapadá do okruhu Manetových maleb z varieté a kaváren, jako například slavný obraz "Bar ve Folies Bergere" (1882), namalovaný o tři roky později, dnes uchovávaný v Courtauld Institute of Art v Londýně.
Manet se nebojí rozvolnit svůj rukopis v prvním plánu na modrém obleku kuřáka, ale tvář servírky, která je umístěna ve zlatém řezu, vyobrazil svým mistrovským způsobem jakoby mimochodem, jako momentku z moderního života velkoměsta, s pronikavou a zdařilou psychologií. Servírka nese ve své levé ruce dvě sklenice plné piva, svou pravou rukou již jednu pivní sklenici na stůl položila.
Okamžik z krásného bohémského života je Manetem na malbě zobrazen v malbě hutně, ale zároveň i těkavě, takže naznačuje svou pomíjivost. V levé polovině obrazu je - evidentně zcela záměrně - zobrazena pouhá polovina vystupující herečky či tanečnice na scéně, která poukazuje na pokračování děje mimo okraj plátna malby. Jedná se o typický modernistický Manetův malířský vynález - "výsek" z reality, která pokračuje dále mimo plochu obrazu v naší imaginaci, najdeme i na dalších mistrových malbách.
V řadách před kuřákem sedí ještě pán s vysokým cylindrem a žena se žlutozelenou ozdobou ve vlasech. K pochopení obrazu je třeba znát i svět pařížských kabaretů 19. století. V pařížských kabaretech - a platí to dodnes v barech jako Moulin Rouge - se představení pozorovala od stolu, kde se popíjelo pivo a lidé se bavili, nesedělo se strnule a potichu v řadách za sebou, jako to známe z našich divadel.
Paraván za modelkou naznačuje japonizující inspiraci, která byla v Manetových obrazech velmi častá.
Tři lampy na stropě poukazují na skutečnost, že Manet žil v době, kdy se objevovaly první elektrické lampy (byly představené na Světové výstavě v Paříži právě v roce vzniku obrazu, 1878, kde se jimi inspiroval i náš František Křižík).
Nepochybný vliv na Manetův rozechvělý malířský rukopis měl i vynález fotografie, která umožnila přesnou vizuální reprezentaci reality. Malíři tak opouštěli jednoduchou nápodobu skutečnosti a nalézali expresivnější tahy štětcem a malířské výrazivo méně konkrétní, lehce snivé a abstrahující.
Snad proto se nám servírka zdá zachycena psychologicky mimořádně živě, ale jakoby mírně v konturách rozpitá, v kroužcích dýmu z dýmky kuřáka v prvním plánu.
Manet zobrazuje své postavy jako vystřihnuté z papíru a položené ve vrstvách na sebe, ne v klasickém kukátkovém prostoru iluzivní perspektivy. Inspirací mu přitom bylo i umění japonského dřevorytu, ale stále zůstává ve své malbě zaujatý tradicí evropských starých mistrů.
Dva zadní vertikální pruhy vedle postavy zpěvačky na pódiu, jeden fialový a druhý zelený, mohou připomenout pozdější abstrakce Matissovy i Kupkovy. I v tom byl Manet ve své době velmi průkopnický.
Manetovo mistrovské dílo, aktuálně k vidění na výstavě "V kroužcích dýmu" Národní galerie Praha, je milníkem ve vývoji moderního evropského malířství a stojí rozhodně za to, vydat se na něj podívat.