Konec zlatých časů

Konec zlatých časů - Gustav Klimt, Egon Schiele a vídeňská moderna ze sbírek Národní galerie v Praze

Národní galerie v Praze připravila zajímavou komorní výstavu Konec zlatých časů, která představuje i méně známá díla z depozitáře, vztahující se k období a tematickému okruhu vídeňské Secese.

Výstava začíná grafikami Hanse Makarta, který studoval u Karla Theodora von Pilotyho ve Mnichově, představitele historické malby. V úvodu výstavy nalezneme také akvarely od Rudolfa von Alta, který byl čestným předsedou Vídeňské secese. Zajímavé jsou studie dekorací od Josefa Hoffmanna, které ukazují florální motivy, a také architektonické kresby - návrhy na palác Stoclet v Bruselu a přípravné studie vily Skywa-Primavesi, které vynikají svým geometrickým stylem (není bez zajímavosti, že Hoffmann pro jejich vytvoření použil čtverečkovaný papír).

Ve střední části výstavy najdeme díla dalších autorů, kteří spoluzakládali nebo se účastnili života vídeňské Secese. Mezi ně patřil například malíř Carl Moll (obraz Před domem - Umělcův dům na Hohe Wate ve Vídni) nebo Maximilian Oppenheimer, který studoval na vídeňské Akademii (1900-3), aby posléze ve svém studiu pokračoval na pražské Akademii (1903-8). V Praze byl rovněž v kontaktu se členy skupiny Osma. Na výstavě nalezneme jeho Podobiznu bratra Fridricha Oppenheimera a zejména vrcholné dílo Operace, které je modernistní svým medicínským námětem a které nezapře dobovou fascinaci El Grecem. Oskar Kokoschka je zastoupen díly z raného období - portrétem básníka Alberta Ehrensteina, studiemi dívčích aktů a grafikami. Na výstavě nalezneme také grafiky od Carla Otto Czeschky, který byl Kokoschkovým přítelem.

Početným konvolutem kreseb je zastoupen Alfred Kubin, který byl nazýván "rakouským Goyou" a inspiroval se i Dostojevským, Poem a Hoffmannem. Z výtvarných umělců byl kromě Goyi ovlivněn Maxem Klingerem a Odilonem Redonem. Na výstavě nechybí samozřejmě ani díla Emila Orlika, který je v Národní galerii zastoupen více než tisícem děl, a který byl za svého života s pražským prostředím velice spjat.Méně známým autorem je Rudolf Jettmar který zaujme svými výjevy Draků a nestvůr, jenž jsou inspirovány odkazem malíře Arnolda Böcklina.

V závěru výstavy nalezneme dva "jubilanty", ústřední postavy výstavy, od jejichž úmrtí letos uplynulo sto let. Gustav Klimt byl nejvýznamnější představitel vídeňské secese. Ve výstavě jsou připomenuty jeho malby pro vídeňské divadlo a celé výstavě vévodí slavný obraz Panna, který nezapře svou sounáležitost s dobou Sigmunda Freuda, kdy byly v dobové psychoanalýze zkoumány sny. Velkým přínosem současné komorní výstavky je skutečnost, že byly oprášeny kresby, které normálně bývají ukryté v depozitářích a o nichž běžný návštěvník Národní galerie ani neví. Kromě druhého vrcholného díla, které se nachází trvale ve stálé expozici Národní galerie ve Veletržním paláci - Klimtova obrazu Vodní zámek (Zámek Kammer AtterseeI.), tak návštěvník může obdivovat bravurní kresby - studie v Veritas a citlivé jemné kresby aktů ležících dívek.

Expozici uzavírají díla slavného expresionisty českého původu Egona Schieleho, od něhož se v majetku Národní galerie v Praze nacházejí významná tři díla - Těhotná žena a smrt, Zátiší s květinami a Mrtvé město (Český Krumlov).Není bez zajímavosti, že poslední dvě jmenovaná díla pocházejí z pozůstalosti po Boženě Štursové, vdově po významném českém sochaři Janu Štursovi.Velkou zásluhou Národní galerie je, že pro aktuální výstavu připravila i grafická díla od Schieleho, které běžný návštěvník zná pouze z reprodukcí a přesto vynikají svou kvalitou - jedná se o vlastní podobiznu z roku 1914 v zářivě oranžovém plášti, akty a známou Sedící ženu s pokrčenými koleny (Edith) z roku 1917, se zrzavými vlasy a výrazně zeleným tílkem. Právě svými akty Egon Schiele ve své době pobuřoval veřejnost a ocitl se kvůli nim dokonce i ve vězení.Zásluhou kurátorů současné výstavy je, že ukazují i české souvislosti Schielova života a tvorby, které byly doposud spíše opomíjeny.

Malou, ale velmi zajímavou výstavu Konec zlatých časů lze každopádně všem návštěvníkům Národní galerie vřele doporučit. Jsme-li zvyklí na výstavy těchto klasiků ve Vídni, tak je právě o to zajímavější vidět je u nás v Praze, nejenom kvůli tomu pohodlí, že už za nimi nemusíme nikam jezdit, ale také z toho důvodu, že u nás existují zajímavé souvislosti s lokálním prostředím, které vídeňským kurátorům běžně unikají. Vystavená díla určitě potěší oko každého milovníka umění moderny. K výstavě vyšla útlá, ale přehledná brožura obsahující stručné životopisné informace o malířích a zejména velmi kvalitní barevné reprodukce výtvarných děl, které na výstavě najdeme. Jako průvodce k výstavě ji lze určitě každému návštěvníkovi vřele doporučit.

Konec zlatých časů - Gustav Klimt, Egon Schiele a vídeňská moderna ze sbírek Národní galerie v Praze,Datum konání: 24.04.2018 - 15.07.2018Místo konání: Veletržní palác

kurátoři: Otto M. Urban, Zuzana Novotná, Olga Uhrová a Petr Šámal