Akvarely Jaroslava Svobody

Akvarely Jaroslava Svobody v kostele Martina ve zdi

Akvarely nejpestřejších barev, spontánně nanášené na plochu podkladu, jsou vystavené v gotickém kostele sv. Martina ve zdi. Ve středověku se věřilo, že umělec tvoří svá díla jako stvořil svět Bůh. I v Bibli nacházíme podobné alegorie, přirovnávající tvorbu uměleckou s okrašlováním duše. Pokud budeme hledat v Bibli dále, najdeme i sochařská a umělecko-řemeslná přirovnání: "Nemá snad hrnčíř hlínu ve své moci? Ze stejné hroudy může udělat jednu nádobu na ozdobu a druhou na smetí." "My jsme hlína a ty hrnčíř; všichni jsme dílo tvých rukou." Člověk byl stvořen k obrazu Božímu. A zdá se, že stejně jako Bůh tvořil život na počátku věků, alegoricky malíř vytváří své krásné akvarely zcela nenuceně, lehce, přirozeně. Jeho akvarely mi připomněly i akvarely Wenzela Hablika z podmořského akvária v Neapoli z roku 1911. Připomínají korálové útesy a pestrý život rodící se na dně oceánů. Svobodovy akvarely by se mohly interpretovat i jako vizuálně vyjádřené motto tvorby Františka Kupky, že umělec má tvořit stejně logicky jako příroda sama. Výstava v sobě tedy zajímavou formou propojuje duchovní svět, výklad nábožensky kreacionistický, s pohledem vzniklým v 19. století, biologicky evolucionistickým,

Je na rozhodnutí diváka, který světonázor a interpretaci obrazu si zvolí.