Francouzská krajinomalba v Českém Krumlově

Zajímavá minivýstava francouzské krajinomalby v Českém Krumlově 

Výstavu zahajuje obraz slavného malíře Camille Corota "Poblíž malé farmy" (1860-1870). Nálada krajiny je lehce snová, navazuje ještě na stříbřitý kolorit krajin Watteauových. Zajímavý posun ve vývoji krajinomalby můžeme sledovat na sousedním obraze Gustava Courbeta "Skalnaté údolí" (1874 - 1876). Hlavní představitel realismu v malbě nanáší barvu na plátno i špachtlí, malba je robustnější, méně jemná. 

Pozoruhodností na výstavě jsou obrazy nejslavnějších impresionistů, z Anglie pocházejícího Alfreda Sisleyho a Camilla Pissarra. První má na výstavě reprezentativní ukázku "Port-Marly před povodní" (1876) a francouzský představitel hnutí má na výstavě rozměrově sice malou, ale kvalitní ochutnávku své tvorby "Dům neslyšících a zvonice" (1894). Impresionisté zobrazují světlo vibrujícími tahy štětce, kladou důraz na bezprostřední vjem ze světla (či dojem, francouzsky "impréssion" - odsud i název hnutí). 

Pěknou ukázkou je zastoupen i malíř Eugène Boudin svoji malbou "Rybářské lodě v docích" (1855). Navázal na holandskou krajinomalbu, rád maloval přístavy a oblaka nad mořem i stěžně lodí. V Čechách máme krásnou sbírku jeho obrazů v liberecké galerii. 

Mezi hlavní představitele barbizonské malířské školy patřil Charles Daubigny a Narcisse-Virgile Díaz de la Peña, zastoupený obrazem "Na pasece v lese u Fontainebleau" (1860). Tito malíři opustili ateliéry a komponovanou krajinu a vydali se s plátnem malovat přímo do krajiny. 

Zajímavostí na výstavě je obraz J. F. Bazille "Údolí ve fontainebleauském lese" (1865). Tohoto malíře znám jako autora figurálních scén z pařížského Musée d´Orsay, ale i v krajině je možné rozpoznat jeho typický rukopis. 

Třetí a poslední místnost výstavy představuje všehochuť, která se z revolučních hnutí impresionismu vyvinula. Vidíme fauvismus Henriho Manguina - jeho "Bouloňský lesík" (1909), postkubismus Andrého Lhoteho (Přístav v Bordeaux, 1920) a intimismus Henri Le Sidanera ("Bárky", 1910). Jedná se o noční motiv, dekadentní scénu, ve které se mísí vliv impresionismu i pointilismu. 

Maurice de Vlaminck je zastoupen obrazem "Zelená louka" (1930), který zaujme expresivními, rychlými pastózními nánosy štětcem. Pěknou přímořskou krajinou, připomínající i tvorbu Claude Moneta, je "Pohled na útesy v Étretat" (1880) od Claude-Emila Schuffeneckera. 

Výstavu uzavírá obraz Francise Picabii "Mlha na březích Loiry" (1908), který svým přímým pohledem do slunce a vyobrazením jeho vyzařování naznačuje vývoj abstraktního umění.

V přízemí je výstava doplněna drobnými ukázkami z díla malíře Antonína Chittussiho.