Microfolie

Účast v projektu "MICROFOLIE"

V rámci projektu MICROFOLIE v Galerii 35 ve Francouzském institutu v Praze mi byla představena s výkladem francouzského lektora na velkoformátovém plátně následující díla ze sbírek největších pařížských národních muzeí umění:

Louvre:

Aladlammú (ochranný okřídlený démon v podobě býka s lidskou hlavou) - 8. století př. Kristem (Asýrie)

Eugene Delacroix: Svoboda vede lid na barikády, 1830

Alegorie svobody má na hlavě červenou čapku, symbol republiky. Je známa také jako Marianne. V ruce drží francouzskou vlajku - modrá a červená barva symbolizují město Paříž, bílá barva monarchii. Červencová revoluce vedla ke svržení krále Karla X. Za alegorií svobody stojí ozbrojený mladý muž, pařížský "gamin", zástupce buržoazie s vysokým cylindrem a zástupce dělnické třídy. Třetí stav (vedle šlechty a duchovenstva) tehdy nabyl moc.

Georges de Latour: Falešný hráč karet, 1635

Kompozice obrazu je rozložena mezi podvádějícího hráče karet v levé části obrazu, který je ve stínu a ostatní hráče, na které dopadá světlo. Hřích je vyjádřen temnotou a tmavými barvami.

Musée d´Orsay:

Edouard Manet: Snídaně v trávě, 1862-1863Převratný obraz, který vzbudil v uměleckých kruzích velké pobouření kvůli nahé postavě ženy v prvním plánu. Lektor poukázal na vzdušnou perspektivu v obraze, která nás vede až ke světlině v lese v třetím plánu.

Gustave Caillebotte: Brusiči parket, 1865

Obraz patřící k vrcholům naturalismu, vyjadřuje tvrdou manuální práci dělníků ve velmi realistickém stylu.

Vincent van Gogh: Autoportrét, 1889

Jeden z nejkrásnějších velmi pozdních autoportrétů, které namaloval pouhý rok před svou smrtí. Pozornost jsme věnovali krásným arabeskám v druhém plánu i psychologicky pronikavému pohledu umělce.

Centre Pompidou:

Marcel Duchamp: Fontána, 1917

Dílo, které dodnes mnozí považují za pouhou provokaci, klade otázky o podstatě uměleckého vnímání a estetiky obecně.

Fernand Léger: Kotouče ve městě, 1920

Umělec se zabýval mechanickým fungováním ve městě, inspirovala ho i železniční signalizace.

Constantin Brancusi: Spící múza, 1910

Jeden z nejvýznamnějších rumunských sochařů vyobrazil ve své soše spánek.

Více o Constantinu Brancusim, který aktuálně vystavuje v Praze, se dočtete v recenzi výstavy "Drobné radosti z Rumunska" níže.

Velmi rád jsem si připomněl svá studia dějin umění v pařížských muzeích a diskutoval o devíti významných dílech, s jejichž originály jsem se mohl ve Francii seznámit.

Vstup volný, 10/07 – 04/08 (pondělí-pátek, 14h-16h)
Vstup s rezervací, 07/08 - 04/09