Mistři renesance

Popularizační výstava "Mistři renesance" v Mánesu není bez odborné zajímavosti

Výstava se zaměřuje na čtyři největší hvězdy italské renesance: Sandra Boticelliho, Rafaela, Michelangela a Leonarda da Vinci a prezentuje jejich díla na velkoformátových reprodukcích.

Od každého z nich jsou na výstavě zastoupena vrcholná díla, jako například Zrození Venuše, Primavera, Rafaelovy Madony nebo reprodukce fresek z Říma. Ačkoliv sebekvalitnější reprodukce samozřejmě nemůže nahradit zcela hodnotu originálu, výstava není bez zajímavosti, neboť například prezentuje motivy ze Sixtinské kaple zblízka, způsobem, jak nejsou běžně viditelné. U reprodukcí olejových obrazů bych snad pouze doporučil, aby příště byly uvedeny i rozměry originálního plátna, například Leonardova Dáma s hranostajem, jejíž originál znám a nachází se v Krakově, rozměrově neodpovídá reprodukci, která je větší.

Kvalita reprodukcí je celkově uspokojivá, někdy poněkud horší, jindy lepší. Hezky působí například Rafaelova Athenská škola. Na velké reprodukci Proměnění Páně z Vatikánu dobře vyniká i postava mladíka posedlého démonem v pravém dolním rohu, která jinak na malých reprodukcích v knihách zcela zanikne. Ocenil jsem možnost vidět i další velkoformátové reprodukce Rafaelových fresek, které jsou z Prahy hůře dopravně dostupné. Pěkné srovnání nabízí tři vedle sebe visící Madony (z Vídně, Louvru a Florencie). Zde bych chtěl podotknout, že osvětlení na výstavě je vyřešeno dobře. Pozoruhodná je například Leonardova Poslední večeře, která by se dala studovat dlouho - pro analýzu ikonografických detailů a jejich interpretaci prvoplánově ani nemusí být na škodu, že se nejedná o originál. Jak jsem již uvedl, může to být i výhodou, protože originální freska je umístěna dost vysoko a od diváka daleko, Navíc má na její prohlédnutí v Miláně návštěvník vymezeno jen 15 minut. Není tedy lepší podívat se na fresku v klidu a prostudovat její tematiku zblízka? Totéž platí i o originálních Michelangelových freskách ze Sixtinské kaple, které jsou od diváka tak daleko a vysoko, že může z nich ve Vatikánu mít pouhý celkový letmý dojem, na výstavě "Mistři renesance" však je úžasné, když se lze pokochat před Michelangelovou představou Stvoření světa tak, jak je mohl vidět pouze sám Mistr (pomineme-li pozdější restaurátory). Velice pěkně na výstavě vyznívá i Sixtinská Madona, jejíž originál je v nedalekých Drážďanech a znám jej velmi dobře. Kvalitní Leonardovy obrazy z Louvru, včetně proslulé Mony Lisy, jsou na výstavě zastoupeny všechny.

Na obecné rovině jsem vděčný, že se autoři výstavy ujali myšlenky prezentovat kvalitní reprodukce mých milovaných italských obrazů v Praze. Již jako student jsem toužil po tom pracovat s kvalitními reprodukcemi vrcholných uměleckých děl, které mohou do značné míry nahradit radost z originálu a esteticky jej nahradit, díky moderním technologiím i restaurátorsky korigovat, vylepšit či prezentovat v pohodlnější a dostupnější formě.