Niké ze Samothráké

Antická bohyně vítězství Níké z ostrova Samothráké

Socha byla nalezena v roce 1863 francouzským archeologem Charlesem Champoiseau na ostrově Samothráké v Egejském moři a byla ihned poslána do Paříže.

Okřídlená bohyně vítězství, která pocházela ze svatyně, je představena jakoby v letu, jak dosedla na lodní příď z kamene. Velikost sochy je monumentální, má výšku přes 3 metry.

Krásu soše dodává použitý materiál, lesklý mramor. Ačkoliv se nedochovala hlava, je pravděpodobné, že tvář byla obrácena k divákovi. Ve zdvižené ruce držela trumpetu.

Socha pochází z období, kdy vznikl i vlys z Pergamonu, umístěný dnes v muzeu v Berlíně, tzn. okolo roku 190 před Kristem. Vyobrazeno by mohlo být vítězství Rhodu nad vládcem Sýrie Antiochusem III. Jednalo by se o památník námořní bitvy u Side. 

Půvab sochy spočítá v lehkém nakročení směrem kupředu, které předvídá vítězství a působí optimisticky a nadějně. Drapérie sochy vlaje ve směru plavby lodi. Monumentalitu bohyně dotváří mohutná křídla. Netřeba zdůrazňovat důležitost moře pro starověkou řeckou civilizaci.

Je rovněž zajímavostí, že se starověcí Řekové domnívali, že duch bohů přebývá v plastikách, které vytvářeli. Tak se rozvinula velkolepá výtvarná antická kultura, která sloužila jako předloha pro pozdější vývoj evropského umění.