Na oslavě 60. narozenin Adolfa Loose

Na oslavě šedesátých narozenin Adolfa Loose ve vile Františka Müllera v Praze v roce 1930

V archivu se dochovala zajímavá fotografie, která zachycuje společenskou smetánku okolo významného architekta Adolfa Loose. Analyzujeme-li osudy lidí na fotografii, najdeme mnoho zajímavostí. Bohumil Markalous (pseudonymem Jaromír John) byl významný výtvarný teoretik a kritik, vystudoval pražskou univerzitu, ale pobýval i v Paříži, kde byl roku 1924 jmenován důstojníkem Académie des Beaux-Arts. Karel Nádherný z Borutína byl bratrem výrazné společenské osobnosti Sidonie. Básník Josef Svatopluk Machar bydlel nedaleko Müllerovy vily ve Střešovicích. Jeho jméno je propojeno s dílem malíře Františka Kupky, který ilustroval na počátku století četná jeho básnická díla a Machar mu věnoval báseň Karikatura. Historik umění Antonín Matějček dojel do Müllerovy vily až ze Senovážného náměstí v centru Prahy, kde má dodnes pamětní desku. Byl odchovancem vídeňské školy umění Maxe Dvořáka. Od roku 1930 byl profesorem Karlovy Univerzity. František Müller byl majitelem vily a český stavitel. Claire Loos-Becková byla třetí manželkou Adolfa Loose, se kterým se zasnoubila na představení Josefíny Bakerové rok před vznikem této fotografie v roce 1929, navzdory velikému věkovému rozdílu (bylo jí 25 let). Byla ze židovské rodiny. Milada Müllerová byla manželkou majitele vily, která později v době komunismu bojovala o záchranu vily a její zanesení na seznam UNESCO u Oskara Kokoschky, jak dokládá dochovaný dopis z roku 1960. Uprostřed je oslavenec, Adolf Loos, slavný rakouský architekt vily a tvůrce tzv. Raumplanu, československý občan. Vedle něj rodák z Jičína, Karl Kraus, vydavatel slavného časopisu Die Fackel, který byl sice židovského původu, ale vstoupil do římskokatolické církve, jeho kmotrem při křtu byl právě Adolf Loos. Sidonie Nádherná z Borutína byla spojena se zámkem ve Vrchotových Janovicích, kde měla literární salon, který navštěvoval často i Karl Kraus, který o ní usiloval. Valentina Lumbe-Mladotová je méně známa. Gisela Markalousová byla manželkou Bohumila Markalouse a je pohřbena v rodinné hrobce v Pardubicích-Pardubičkách.

Fotografie zajímavě dokládá, jak se v období první republiky družila česká a rakouská elita a jak se proplétaly osudy lidí různých vyznání a náboženství. To skončilo s nástupem nacizmu a pronásledováním obyvatelstva židovského původu - obětí genocidy se stala i Claire Loos-Becková. Německy mluvící obyvatelstvo bylo po válce vyhnáno a přátelství přetrhány. Přesto, že komunistický režim vdovu po stavebníkovi Miladu Müllerovou omezoval (nemohla cestovat na západ od železné opony), usilovala o záchranu vily. Ambasadorem se stal obraz Prahy od Kramářovy vily (1934-1935), který namaloval Loosův přítel Oskar Kokoschka, a který paní Müllerová ochotně půjčovala na výstavy do západní Evropy.

Oskar Kokoschka se na oplátku snažil zastat vily svého přítele Loose před rakouským ministrem Dr. Drimmelem a žádal jej o diplomatickou nótu do Prahy se žádostí o zapsání vily na seznam UNESCO.

Z vily, kde sídlilo během komunistického režimu Státní pedagogické nakladatelství, se stalo politikum. Po sametové revoluci vilu od dědiců odkoupilo hlavní město Praha a zřídilo v ní muzeum.