František Kupka (1871 - 1957), architektura a svět moderní techniky

Když jsem se díval na obrázek detailu fasády budovy Biskupského gymnázia v Brně (1939), hned mi vytanul na mysli obraz Františka Kupky "Barva modré" (1924).

Obraz je samozřejmě promyšlenou a sofistikovanou kompozicí, ale střídání vertikál podobných barev jako na fasádě - zejména světle modré, béžově bílé a tmavě modré - evokuje celkem jednoznačně spřízněnou estetiku.

Je bezesporu pozoruhodné zkoumat souvislosti mezi architekturou a malbou téže uměleckohistorické epochy. V Kupkově případě je to ale ještě zajímavější, neboť se ve své tvorbě architektonickými principy zabýval ve své knize "Tvoření v umění výtvarném", kde reprodukoval antické dórské sloupoví. Názvy jeho obrazů nesou tituly jako "katedrála" či "filozofická architektura".

Obraz "Barva modré" má také v sobě antický étos a ideál kalokagathie, přesvědčení, že krásné a dobré k sobě neodmyslitelně patří. Kupka se v době vzniku obrazu zabýval Platónovou filosofií a zaujal jej řecký pojem "eudia", který znamená "krásné, klidné počasí", nebo v přeneseném smyslu "klid a čistotu duše a ducha".

Duch antiky se však v Kupkově filosofii eklekticky snoubí s modernistickým obdivem ke středověkým katedrálám, v případě malíře zejména jejich vitrážové výzdoby. Proto máme dojem, jakoby obraz vyzařoval vlastní světlo. Fascinace spirituálním světlem skleněných barevných sklíček katedrál je však ihned "uzemněna" mnohem prozaičtější inspirací světly dobových neonů, či tzv. Crookesových trubic, které Kupka zmiňuje ve své korespondenci českému básníku Josefu Svatopluku Macharovi. 

O přesahy mezi malbou Františka Kupky a jinými obory jsem se zajímal již v době, když jsem psal svoji bakalářskou práci na téma Kupka a skupina Abstraction-Création.

Zaujal mne zejména Kupkův obraz "Stroje" (1929-1932) v souvislosti s technickým výkresem "Voiture maximum" (1936) Le Corbusiera. Souvislost mezi kruhovými geometrickými tvary na obraze a estetikou kol vozu je zřejmá. Aerodynamické tvarování karoserie vozu je evidentně inspirováno letectvím a snahou o dosažení nejvyšší rychlosti automobilu snížením odporu vzduchu.

Kupku inspirovalo i letectví, v roce 1934 uskutečnil let z Prahy do Londýna, který ho inspiroval k malbě "Mraky I", ve které se díváme z paluby letadla skrz oblaka dolů na zemi hluboko pod námi. Navázal v něm na estetiku kompozice, kterou vynalezl zřejmě jako první francouzský malíř André Devambez ve svém obrazu "Jediný pták, který létá nad mraky" (1910), kde je nad stratosférou z kosmické perspektivy vyobrazeno i letící letadlo.

Při pohledu na Kupkův obraz "Stroje" si můžeme vzpomenout i na vynálezce a průkopníka letecké fotografie Freemana Harrisona Owense. Kupkova kompozice však souvisí i s dobovým vynálezem filmu: kruhové tvary připomínají čočky fotoaparátu či kamery a obdélníkové nebo čtvercové tvary v kompozici vyjadřují políčka filmu. 

Pro úplnost lze zmínit, že se Kupka zabýval v období mezi světovými válkami i dalšími technickými výdobytky, jako byla reprodukovaná hudba a gramofonové desky, například v obraze "Syntéza" (1927-1929) nebo "Muzika" (1930-1932).