Caravaggio

Caravaggiova "Smrt Panny Marie" (1601 – 1602)

Obraz momumentálního formátu (369 x 245 cm) patří k přelomovým dílům nejen v rámci Muzea Louvre, ale celých dějin evropského umění.

Umělec, který byl znám svým nevázaným životem, vyobrazil smrt a její oplakávání velmi realistickým, až veristickým stylem a způsobil skandál. Karmelitáni z Trastevere v Římě obraz museli odmítnout, protože se nad takovou až vulgární scénou nedalo duchovně meditovat.

Panna Marie, kterou obklopují apoštolové, je osvícena nepřirozeným, téměř reflektorickým světlem. Je patrné, že okamžik je emocionálně velmi silný, neboť protagonisté obrazu si kladou před tvář ruce, aby si utřeli své slzy. Chybí náznak naděje, místo andělské bytosti je v horní polovině obrazu velká dekorativní červená draperie. Celá scéna je pozemská, nenacházíme žádný odkaz k transcendentnu (pokud za něj nebudeme považovat nepřirozené osvětlení scény).

Obraz, který se ve své době vymykal konvencím, byl namalován mužem, který zabíjel a unikal před zákonem. Jeho umění však obsahuje pozoruhodnou citovou intenzitu. Můžeme si před obrazem tudíž i klást otázky o vztahu umění a překračování etických norem. Tento oltářní obraz dokládá, že mnoho umělců v průběhu historie opouštělo klasické ideály, aby se více přiblížili každodennímu prožitku prostého člověka.

Zajímavé je, že výrazně červená barva, symbolizující lásku, se na obrazu vyskytuje na oblečení mrtvé Panny Marie a zároveň na draperii, která všechny postavy na obraze přesahuje. Možná by se mohlo říct, že apoštolové oplakávají mrtvé tělo svaté (všechny pohledy směřují na ni), zatímco nebeský těšitelský červený plášť se již vznáší nad jejich hlavami.